Vyjmenovaná slova po M ✍️

Vyjmenovaná slova po M – přehledně

Po písmenu M označující se (pravopisně) obojetné souhlásky, se píše jednak i (í), jedna y (ý). O tom, kdy psát y (ý) – tedy tvrdé Y platí tato pravidla:

Vyjmenovaná slova uváděná na ZŠ:

• my (zájmeno 1. os. množ. č.)
• mýt
• myslit nebo myslet
• mýlit se
• hmyz
• myš
• hlemýžď
• mýtit
• zamykat
• smýkat
• dmýchat
• chmýří
• nachomýtnout se
• Litomyšl (vlastní jméno)
• mys
• Kamýk (vlastní jméno)

Pozor na rozdíly v psaní těchto slov

Vyjmenovaná slova po M – slova příbuzná

Slova příbuzná k:

MÝT: mycí, myčka, umývat, umývadlo i umyvadlo, umývárna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina.

HMYZ: hmyzí, hmyzožravec.

MYSLIT: mysl, myšlenka, pomýšlet, přemýšlet, vymýšlet, výmysl, úmysl, smýšlení, smyšlenka, smysl, nesmysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, průmyslový, myslitel, myslivec, myslivecký, myslivna, Nezamysl, Přemysl, Křesomysl.

MÝLIT SE: mýlka, mylný, omyl, neomylný, zmýlená.

MYŠ: myšák, myšina.

MÝTO: mýtné, Mýto.

MÝTIT: mýtina, vymýtit, vymycovat.

MYKAT: mykaný. 

ZAMYKAT: odmykat, nedomykavost.

VYMYKAT SE: výmyk. 

SMÝKAT: smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk.

DMÝCHAT: dmýchadlo i dmychadlo.

NACHOMÝTNOUT SE: ochomýtat se.

Cvičení – vyjmenovaná slova po M

Doplňte a odůvodněte:

vel-ká m-sa, nem-lý om-l, dotěrný hm-z, znám- básník, um-me tančit, rozdm-chaný oheň, nové dom-, mladý m-slivec, těžký prům-sl, m-líte se, úzký průsm-k, ovocné strom-, zadrhnutá sm-cka, správná m-ra, čerstvá m-za, m-slíme na vás, m-rová jednání, m-vá neum-té ruce, barevný m-č, oznám- m- to, pouhý vým-sl, klíč odm-ká, oprávněná nám-tka, stéblo slám-, zam-káme šatnu, rozum- všemu.

Chcete si více procvičit vyjmenovaná slova po m? Napište nám do komentářů níže ? a přidáme další cvičení.

Historie vyjmenovaných slov

Vyjmenovaná slova se do Pravidel českého pravopisu dostala už v roce 1902. Autorem byl podle Ústavu pro jazyk český Jan Gebauer.

Gebauer psal: „Slabiky vnitřní, které tu mají -y-, -ý-, uvozují se v mluvnicích a jsou uvedeny na svých místech zde dále v seznamu abecedním. Píšeme ý, kde se obecně vyslovuje místo něho ej; a píšeme y, kde tvar některý příbuzný má na témž místě v obecné výslovnosti ej.“ Slova pak abecedně vyjmenoval ve slovníkové části.

Další výčet vyjmenovaných slov je ve vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1913. Zde uvádí výčet slov, které bylo potřeba si pamatovat:

obyčej, babyka, Bydžov, bystrý (bystřina, Bystřice), kobyla; kopyto, pykati, pysk, zpytovati, pytel, třpytiti se; hmyz, mys, mysl (mysliti, myšlenka, myslivec, smysl, Nezamysl, Litomyšle), myš; vydra, povyk, zvyk (obvyklý), vyza, vyžle; usychati (vysychati atd.), syčeti (sykot), syn, syrob, sysel, sytý (sytiti); polykati, lysý (lysina, lyska), lyže, plyn (plynouti), slynouti, Volyň; jazyk (jazýček), brzy, nazývati.

Posupem času se seznam na vyjmenovaná slova postupně obměňuje. Zastaralá slova se vypouští a jsou nahrazována slovy novějšími.